1990, Anna Fárová (CZ)
Miro Švolík je básník a své básně tvoří pomocí fotografie. Patří ke generaci mladých slovenských fotografů, kteří přišli studovat do Prahy na počátku osmdesátých let. Stali se zdrojem inspirace v úplně novém duchu. Pracovali s fotografickým obrazem zcela svobodně a nezávisle, bez jakéhokoli omezení. Společně odstartovali novou vlnu kreativně inscenované nebo aranžované fotografie v Československu. Pro Miro Švolíka bylo nejdůležitější vytvořit velmi ojedinělý svět humoru a fantazie. Těší ho aranžovat své přátele do obrazů složených ze spousty lidských postaviček fotografovaných z výšky tak, aby změnou měřítka jejich těla společně vykreslila nový obraz nebo novou lidskou formu. Děje se tomu obdobně jako u malíře Arcimbolda, který používal zeleninu, kytky, ryby a další materiály, ze kterých skládal lidské podoby. Ve Švolíkových asamblážích se objevují někdy celé postavy, někdy příběh s poetickým názvem jako například „Po svojej smrti som šiel do neba, odkiaľ teraz na vás všetkých pozerám“. Švolíkovy nápady jsou svěží jako slovenská lidová píseň nebo čistá voda padající z vysokých tatranských hor.
Anna Fárová
28. 3. 1990, New York
(překlad z originálního anglického textu, napsaného u příležitosti Sixth Annual Infinity Awards pro ICP v NYC)
Copyright © 2007 - 2023, Miro Švolík